nová úroveň dvouplášťové skleněné fasády
Cube Berlin je ústředním plastickým prvkem jednoho z nejvýznamnějších berlínských náměstí. Budova byla postavena zejména s ohledem na dnešní trendy v oblasti obsazenosti pracovišť více nájemci, meziorganizační komunikace, pracovních míst založených na jednotlivých aktivitách, sdílených prostor a dynamického uspořádání kanceláří. Zároveň se jedná o jednu z nejchytřejších budov v Evropě, která do svého designu integruje koncepty internetu věcí, jež umožňují optimalizovat vše od přístupu a řízení vnitřního klimatu až po údržbu a dodávky energie, stejně jako chování uživatelů.
Strany budovy ve tvaru krychle měří 42,5 metru a zvenčí připomínají abstraktní moderní sochu. Vzhled budovy se neustále mění v závislosti na dopadajícím světle. Architekti 3XN vytvořili záměrné geometrické transformace, které vytvářejí hranolový vzor trojúhelníkových povrchových reliéfů. Do fasády byly vykrojeny dynamické výklenky, které vytvářejí terasy pro nájemníky v horních patrech budovy.
Plně prosklená fasáda je mimořádně energeticky účinná díky osmotickému plášti, který zahrnuje průkopnickou aplikaci protislunečních povlaků na vnějším plášti dvojité fasády. To spolu s řadou technických řešení, která zahrnují zachycování energie z tepla, umožňuje, aby budova Cube Berlin fungovala jako vysoce energeticky účinná plně prosklená budova, která usiluje o získání certifikace DGNB Gold.
Pro celou budovu byla použita skla ClimaGuard® Premium2 + SunGuard® SN 62/34 + SunGuard® HD Diamond 66 od společnosti Guardian Glass.
Torben Østergaard, partner společnosti 3XN, která je architektem projektu, k tomu uvádí: „Aby budova působila na náměstí jako socha, hledali jsme reflexní sklo, které by zdůraznilo povrch a zároveň vizuálně odráželo okolí. Doufáme, že design přiměje kolemjdoucí, aby si položili otázku: ‚Co se tu vlastně děje?‘ a možná i vyvolá pocit, že s vámi budova vlastně trochu flirtuje.“
Kromě úchvatné architektury se Cube Berlin, projekt společnosti CA Immo, zavázal k ekologické udržitelnosti. V porovnání s tradičními kancelářskými budovami nabízí nižší spotřebu energie, k čemuž přispívá především odvětrávaná dvouplášťová skleněná fasáda.
Důležitým hlediskem bylo také zajistit obyvatelům budovy maximum přirozeného denního světla. Jak uvádí Torben Østergaard: „Chtěli jsme mít plně prosklenou fasádu, nejen abychom dosáhli co nejlepších podmínek pro denní světlo, ale také abychom umožnili zvláštní pocit z oken od podlahy ke stropu, která nabízejí skvělý výhled ven.“
Kromě pokovených skleněných výrobků poskytoval tým společnosti Guardian Glass technickou expertízu a obchodní podporu v celé fázi návrhu, přičemž využil své dlouholeté zkušenosti a znalosti.
Olivier Beier Costa, Vedoucí prodeje Guardian Architectural, který se na projektu podílel, uvádí: „Největší výzvou byla potřeba skloubit design a estetické pojetí architektů s technickými požadavky stavby. Museli jsme přesně identifikovat správnou kombinaci produktů, které chceme použít, a k tomu bylo zapotřebí provést mnoho testů a výpočtů a vyrobit mnoho různých vzorků.“
Skleněná fasáda nejen maximálně využívá přirozené denní světlo, ale také poskytuje vysokou ochranu před solárním tepelným ziskem a přirozené větrání. Aby se zabránilo přehřívání dutiny fasády, byly do vnějšího skleněného pláště integrovány jak protisluneční povlaky, tak vrstvy PVB pohlcující sluneční záření.
Matthias Schmidt, vedoucí oddělení vývoje společnosti Investor CA Immo, uvádí: „U tohoto projektu usilujeme o certifikaci DGNB Gold. Konstrukce fasády je energeticky vysoce účinná díky promyšlené technické koncepci, která mimo jiné zahrnuje zpětné získávání energie z tepla. Jde o efektivní energetické řešení, které vyvrací zažitou představu, že skleněné budovy jsou vysoce energeticky náročné.“
Další velkou výzvou byly jedinečné konstrukční požadavky na sklo v tomto projektu. Pro vyřešení těchto problémů bylo nutné zavést novou konstrukční mezivrstvu kompatibilní s mezivrstvou PVB a tuto kombinaci pak schválit na národní úrovni během fáze návrhu a výstavby. Pro vyřešení těchto problémů bylo nutné zavést novou konstrukční mezivrstvu kompatibilní s mezivrstvou PVB a tuto kombinaci následně schválit na národní úrovni ve fázi projektování a výstavby.
Torben Østergaard uzavírá: „Projekty fasád tohoto typu často narážejí na technické problémy, které mají tendenci zpochybňovat původní záměr řešení. V tomto případě to však byla výhra pro všechny, protože technické parametry fasády z hlediska regulace spotřeby energie jdou ruku v ruce s architektonickými ambicemi.“